SOBOTA:
V létě se několik našich členů zúčastnilo expedice do zemí discgolfu zaslíbených - do Pobaltí - Litvy, Lotyšska a Estonska. Zde přináším takové malé nahlédnutí a můj pohled na celou expedici, jelikož jsme se věnovali nejen discgolfu, ale i turistice. Tak pěkně popořadě. V sobotu ráno jsme vyrazili na cestu z Prostějova, která je cca 1200 km dlouhá. Je to poměrně záhul pro řidiče, a proto náš vedoucí zájezdu Karel Ondrůj zvaný též Lolo, zvolil mezizastávku, a to v druhém největším městě Litvy - Kaunasu. Ubytování jsme měli skvělé, přímo na hlavní promenádě zvané LAISVES ALEJA - Alej Svobody. Zvolili jsme odpočinkový večer a každý z nás se věnoval něčemu jinému. Pupák (já), Maruška a Ivo Losíkovi místnímu pivu (stálo 2,5 eur), Karel se svou početnou rodinou zase jídlu (ochutnal místní specialitu - studenou polévku z červené řepy zvanou SALTIBARSCIAI a ostatní se šli čučnout na dominantu promenády - kostel Sv. Michala archanděla (kdysi pravoslavný a nyní katolický kostel.


NEDĚLE:
Dopoledne nás čeká první 18-ti jamkové hřiště, přímo v Kaunasu. Hřiště KAUNO NERIES KRANTINÉS (hodnocení 3,4) leží u řeky Neris a přirovnal bych ho k našemu Vyškovu s tím rozdílem, že jamky jsou výrazně delší (ostatně všechny jamky v Pobaltí jsou výrazně delší). Teplo, komáři, ale krásné jamky.

Kolem poledne vyrážíme na cestu a přejíždíme do Lotyšska, přes Rigu do našeho ubytovacího resortu, kterým je golfové centrum Reinis. Ano kolem nás jsou samé golfové jamky, ale nachází se tu i jedno 9-ti jamkové hřiště, a to REINA TRASE (hodnocení 2,7). Většina členů expedice je unavená z cesty, to ale neplatí pro pár nadšenců, kteří vyrazili toto hřiště vyzkoušet. Je však neposekané, tráva dosahuje do výšky dospělého člověka, takže není překvapením, když zde Karel ztrácí jeden disk.

PONDĚLÍ:
Z našeho ubytování do hlavního města Rigy je to nějakých 60 km, proto pro tento den vybíráme discgolfové hřiště právě v tomto městě. Jedná se o PROPARK DISKU GOLFA PARKS BALOŽOS (hodnocení 4,4), které má 18 jamek. Mírně mrholí a ještě platíme za vstup místní poplatek. Hřiště je krásné, ale taky náročné. Dlouhé lesní průseky z kopce i do kopce. Mám smůlu, nic mi zde nejde. Katastrofa přijde na jamce č.14, kde je koš umístěný na vrcholu kopce. Zahrál jsem zde krásných 11 - přičemž par jsou 4. Frustrace neskutečná. Naštěstí je to poslední hřiště, které mě takto dostalo.


pokračování ....
